Už to prostě nemohu vydržet, musím se někomu svěřit…

NESNÁŠÍM lidi s HROŠÍ KŮŽÍ a jsou MALiČKosti k NePřeŽITÍ

Všechno začíná tak nevinně – chcete pomoci!

Nemá kde bydlet? – na dobu nezbytně nutnou se přeci v bytě zmáčknete –to zvládnem.

Pravidla jsou jednoduchá – kde je koho místo, jaký je zavedený chod domácnosti…tak jaký problém?

sami jste z podnájmů “ostřílení” – bydleli jste v nich než jste si ušetřili na vlastní byt

První měsíc máte pochopení – k pronájmu člověk potřebuje složit najednou hotovost – musí se dát dohromady. Tolerujete pozdní příchody z návštěv, prádlo “zapomenuté” v pračce i pověsíte – taky si chcete vyprat, přespal u ní přítel – máte pochopení.

Po měsíci zjistíte, že přítel u Vás už má boty – nějak jsme nebyli doma, když se nastěhoval?! – v dřezu Vám stále zůstávají talíře a hrnky navíc…prádlo nevěšíte, necháváte ležet mokré v lavoru – oblíbený hrnek “pan domácí” neviděl tři týdny….

Všímáte si,že původní obyvatelé domácnosti jsou jediní, kdo vezmou lux, hadr..

Začnete s “nenápadnými” narážkami – jistě se “chytnou za nos” – uvědomí si, že existuje něco jako “společné prostory,povinnosti” ani náhodou!

Změníte taktiku – přestanete uklízet a dávat věci na původní místo, doplňovat kávu, cukr a toaletní papír…..URČITĚ UŽ JIM TO DOJDE…

zapomeňte…(mimochodem – neumýt po sobě vanu a umyvadlo a toaletu vydržíte maximálně dva dny!!)

Marně vzpomínáte, kdyže to byli “skoropodnájemníci” naposledy s košem. dvakrát se dobře pamatuje:)

Začnete si, ovšem, všímat i jiných věcí – dobře si pamatujete, jak se při šetření na platbu realitce a kauci a první nájem šetřila každá koruna – nekupovali jste si další mobil, patery “lepší” ponožky, o botách a oblečení ani nemluvě…

Nadhodíte něco o vybavení bytu – třeba vlastní hrnek, hrnec, talíř, utěrku..

- v původních bydlištích toho mají spoustu, takže až budou mít “svojí” domácnost, bude jim ještě přebývat-

mému partnerovi zaskočilo, když slyšel tyhle řeči – a přitom se díval, jak pijí naši kávu z našich hrnků!

Od té chvíle s nimi nepromluvil – ještě si toho nevšimli?!

Dojde tedy na první vážný rozhovor -Rozhovor – výsledek – 0:0

K tomu ještě podivení, že “nechápete” jejich “složitou” situaci;Chodí do práce – prostě nestíhají (Vy jste přece doma….)

Nechápete.Dodnes Vás ani nenapadlo, že být doma znamená dělat služku!

Už Vás nebaví vyhazovat z lednice zbytky, umývat si hrnec, sbírat vlasy v koupelně..

Už Vás ale fakt nebaví dítěti vysvětlovat, že Vy nekupujete jahody (56Kč/půlKg),výběrové salámy a sýry a čokolády – utrácíte totiž za takové maličkosti, jako je prostředek na nádobí,na podlahu, houbičky do dřezu, kávu, toaletní papír, strouhanku, ocet,kakao..

Zapojíte známé – předem vyloučíte jejich první radu :” otevří dveře na balkon – já budu házet..”

ani jim při letmém pohledu neušlo, jak Vaše vcelku udržovaná domácnost pustne …

Během týdne – nabídka dvou bytů,finančně přijatelných – jeden velký,druhý daleko…

Víte, jak se říká o tom džbánu?

Poslední kapka právě přetekla…