pracovat jako obchoďák – vcelku úspěšný   není taková legrace, jak si mnoho z Vás myslí..

Plánovat, organizovat, domlouvat, korigovat…. Učit se každý den

Promluvíte s obchodními partnery, zákazníky – těm zlepšit  náladu!;

vyslechnete kolegy a kolegyně – poradíte – a opakujete a opakujete..

zapracujete na sobě (  postupem času zjistíte, jak je sebevzdělávání důležité  )

Večer sedíte, držíte se vytouženého  hrnku kafe – “vymyjete” mozek – přeladíte na “domácí stanici – a ráno opět nastoupíte v plné polní…

Postupem času se naučíte zvládat i  nepříjemné věci (další spolupráce není možná ), řešit  panické situace..

Na jednu věc si ale nemohu zvyknout.

Objeví se zájemce o spolupráci. Domluvíte si schůzku – pečlivě vyhrazené místo v diáři.

Když už se dostaví – 6:10 , většinou ani necítí potřebu Vás  zaujmout a přesvědčit

Mívám  dojem, že jsem účastníkem podivné hry – ” ZKUSTE MNĚ K PRÁCI PŘEMLUVIT ” ?!!

Představy se naprosto rozcházejí se skutečností – “žádná práce – ale hodně peněz”..

Nejedná se o problém mladé generace – podobným způsobem vystupují i lidé podstatně starší…

Nevím, kde žijí, třeba se jich krize nedotýká – když nabídnu práci nenabízím peníze zadarmo

Nebudu je přesvědčovat, aby pracovali

Jednoho dne se neudržím a poslechnu své nutkavé přání hlasitě  vykřiknout:

” BUĎTE TAK LASKAVÍ  – NEZDRŽUJTE  !!!!!!!!!! ”