Snad poprvé po dlouhé době jsem se pobavila ona je situace spíše k pláči a žaludečním kapkám – ale udělali(y) si reklamu sami(y) – čímž mi ušetřili(y) hodně sil a slov …
Na vlastních fb stránkách nadace nabídla možnost k diskuzi ohledně p. Jiriny Prekop -
o níž já si tedy rozhodně nemyslím, že by byla “světoznámá”, “uznávaná” –
ačkoli prepis k pořadům, kde vystupuje tyto pusté fráze opakuje rádo a často.
(což, mmch, svědčí o upadající novinářské etice, jelikož začít ověřením si faktů, patřívalo k dobrým mravům)
Ve vší slušnosti – ne, nesmějte se – opravdu jsem se překonala – jsem nabídku přijala.
Jelikož času si vážím – zvl. svého – neubránila jsem se upozornění, že očekávám nové – a ověřené skutečnosti.
Argumenty typu “Jiřinka povídala.., Jiřinka je sluníčko” mne skutečně v debatě o nezákonné, násilné, nepodložené údajné terapii neberou. Bohužel – jiných se mi zatím nedostalo.
V klidu jsem si probrala materiály, abych náhodou nezapomněla, kdy metoda prvně stanula před soudem, jakými slovy ji odsoudili v sousedním Bundes – lékaři, kde ji který zemský orgán zakázal …
ALE !!!
Soudný člověk neuhádne, co si nadace Naše dítě pod diskuzí představuje.
PŘÍSPĚVKY SMAZÁNY
to je argument, což??
Názor si udělá jistě každý sám …
PS: nejsem slepá – ani blázen – to já jen aby se čtenáři z nadace nepřekoukli 
diskuze
osobně
Nediskutuje se tam,kde panuje autoritářský přístup..takové diskuse jsou ohrožující..to jsem nakonec všichni zažili za autoritářského vedení naší společnosti před r.89…a pak, nutno též zohlednit,co taková “skupina objímačů” dává svým členům?? Jistě pocity jistoty, možnost se k někomu přimknkout, čerpat vlastní sílu z “davu”,potřeba “někam patřit”a mít se ve své nejistotě o někoho opřít,být přijímán,potřeba důvěřovat, mýt svého “guru” alias “tatínka”, který přece nejlépe ví,víra v autoritu, která mě zastřeší a pomůže zbavit úzkostí případně též pocitů osobní nedostačivosti…vzdát se vlasntního zdravého rozumu, potlačit vlastní intuici a vyměnit ji za to, že autorita ze mne snímá pocit osobní odpovědnosti je pro některé jedince lákavou vizí…život v davu je určitou jistotou, nevymykám se, nejsem tolik ohrožen..být sám za sebe je mnohdy spojeno nejen s určitou odvahou, ale též tím, že i odvahu provází pocit úzkosti, který je nutno “ustát…”
Jolano, jsem ráda, že znovu stojíte v zářící zbroji. Mazání takových diskuzních příspěvků je prachobyčejná zbabělost a argumenty nebo důkazy typu, že je někdo sluníčko nebo že tohle platí, prootže dotyčný to říká a to je důkazem, že to platí – takovéto důkazy jsou pro mne symbplem sekty. Zatím platily jen pro náboženské.
díky, snažím se .. nejen pro Vás, Witch. Pokud je používá ofiko organizace, která se nestydí z lidí na to ještě tahat peníze – situace je daleko horší… přitom strýc gúúgl sám vydává zajímavé info ..
Zaskočilo mne v blogosféře, kolik rodin má autistické dítě. V realitě znám dvě. Robátkovo spolužák musel sedět sám v poslední lavici a ještě poněkud oddálen od ostatních. Je z něj mladý, spíše samotářský, vzdělaný muž, který dodržuje pár svých rituálů….. Nikdo ho pevně neobjímal, ale stejně ví, že ho mají rodiče i okolní lidi rádi. Autismus má diagnostikovaný už od předškoláka. Pak se “zadařilo” kolegovi. Ale jeho nejstarší dítě je postiženo hůře, než “jen” autismem. Ani na něj by žádné pevné objetí nezabralo, spíše vyvolalo panický stav přecházející do zuřivosti. I toto dítě je již roky i fyzickou silou dávno dospělé, duševně bohužel zůstává na úrovni batolete zkoušejícího tvořit první slůvka. Jsou dny, kdy je v pohodě, jsou chvíle, kdy je zralé na klecové lůžko (ať si pseudohumanisti kvákají co chtějí) nebo velice silnou dávku sedativ. Ostatní potomci jsou bez jakéhokoli lékařsky diagnostikovatelného postižení.
Vobčas jebne v kuli každýmu, známe se, že jo.
Osobně si myslím, že objetím nikdo nikoho neuklidní. Že objetí má léčivý a uklidňující význam pouze v případě poskytnutí útěchy (vybreč se mi na rameni) či iluze ochrany.
Dál bych musela opsat, co už sdělila Witch.
Mimochodem, fest negativní osobní zkušenost mám s Fondem ohrožených dětí. Kdyby bylo jen na mně, tak madam Vodičkovou a celou její squadru pověsím za koule do průvanu. Nebo kdyby byla hodina beztrestnosti… né, určitě by mě někdo předběhl, tolik štěstí mě prostě nepotká…
FOD p.Vodičková už 1/2 roku (?) dělá ,že tady vůbec “není”.. Mé příspěvky mažou pro jistotu všude
Už se moc neunavuji se psaním ,ale pokládám jednoduché otázky typu ” co je to týrání ,bolest….” a i to je špatně !
Já jsem s FOD měla naopak dobré zkušenosti několikrát, včetně bleskové pomoci rozvrkočeným dětem. Asi jak kdy. V každém případě udělali veliký kus práce a taky občas za dost značného odříkání zaměstnanců.
Autíků (diagnostikovaných) se počítá cca 1: 110, což je dost na to, aby je společnost začala brát vážně. Vrchní začali tím, že je “vypustili” ze zákona – ale to je jiná diskuze.
Paní Prekopová – paní se záhadnými diplomy – mění strategii za pochodu – metodou se má nejen “léčit”, ale i “vychovávat” – což v praxi znamená potencionální průser pro každé dítko běžící po chodbě
Na FOD jsme se obrátlili, ale bohužel..žádná odpověď co se týče problematiky TPO….též na Bílý kruh bezpečí…tam odpověděli,ale v tom smyslu, že jsou příliš zaneprázdněni..takže v tomto ohledu a ve vztahu k TPO mi připadají jejich názvy spíše pouze proklamativní….bohužel…je to docela smutné…
Je to jasné: Oni si nevědí rady, co s tím, nechtějí si to rozdrbat ještě s někým, kdo se tváří jako veliká autorita. FOD už asi není tak dravý, jako když ho zcela vedla paní Vodičková – a ta se už taky musí trochu víc starat o sebe. Navíc pozor, je to právnička, nikoliv psycholog, je tedy opatrná i ona. A možná už v té penzi má tahanic po krk a soustřeďuje se na užší okruh problémů.Takže vlastně říkám pořád dokola totéž…
a nikdo se neptá .. upřímně – jsou mi vcelku fuk rychlokvašky z Plzně a podobní týpci. Dokola se opakující “argumenty” mi lezou na nervy i krkem. Nikoho se netýká, nikoho nezajímá – ani evidentní nesmysly, co z pusy vypouští ..
Koho tedy jsou děti, když dospělí zavřou oči??? To se můžem vrátit zpátky do pralesa .. vlastně neee – poněvadž takovéhle chování se ve zvířecí říši nevyskytuje
mmch: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/250855-fenomenalni-doktor-pi-byl-ve-skutecnosti-jen-podvodnik.html
A stačilo se podívat blíž ….
Jojo, to jsem si pěkně zacvičila s krční páteří!
Já jsem teď hodně zahrabaná do starostí se soc. reformou, ale at se výchovy také dotýká. Protože se přestavuje již zavedený systém místo toho, aby se podpořil, očekávám tedy právě nával těch otázek, koho děti vlastně jsou a kdo dohlédne na dospělé, aby dětem zůstalo dětství se všemi šancemi
Na paní Prekopovou jsem koukala v telce. Neposuzuji ji z odborného hlediska, na to nemám co třeba, ale viděla jsem ji jako osobu. Po shlédnutí pořadu a zvážení toho, co řekla, jsem zdravým selským rozumem usoudila, že téhle paní bych nesvěřila ani sousedovic kocoura – kterého jsem opravdu neměla ráda. Ať se odborníci drží stranou, případně se radši neangažují, aby náhodou někde někoho nepodráždili – s metodou té zvláštní dámy je to hlavně humbuk. Těží ze situace, kdy jsou rodiče autistů bezradní a neinformovaní. Hledají pomoc – ale to, co jim paní Prekopová nabízí, je šarlatánství. Dost by mě zajímalo, jak se k ní staví odborná zahraniční veřejnost.
v zahraničí pšenka nekvete – čímž se suita nechlubí. Německo – Evropa -Dopracovali se nejen k trestním oznámením, ale “vysloužili” si dokonce přímé varování pro pediatry. Kauza, kdy za užívání PO stanuli před soudem zatím naposledy – je cca dva roky stará. Je posuzována jako “zneužívání a omezování” — i osob svěřených
- Amerika – zařazeno mezi nepřípustné metody
Lukrecie – musím Vás vyvést ale z omylu. UŽ DÁVNO NEPLATÍ, že TPO nabízí “jako léčbu” .. od toho se dokonce částečně distancovali.(mění plášť a kecy dle potřeby) .. míří do školek a škol a ústavů – doporučují jako “výchovný prostředek” .. takže pozor, aby děti neběhali po chodbách
Milá Jolano, předvedla jsem video z televize studentce ergoterapie a bylo jí fyzicky tak šoufl,.že málem utekla. Dělá bakalářku z práce s postiženými dětmi…
Milá Witch – “vzorné” video z dílny příznivců – zvládne málokdo – mmch. já “telefonovala” po 70vteřinách. – Věřím, že slečna bude mít štěstí – a bude se moci svobodně vyjadřovat. Doporučovala jsem promítat na univerzitě v Hradci, kde je nejvíce “příznivců” – a neprošlo .. zatím ..